Petr Szczepanik a Martin Horyna připravili ve spolupráci s Asociací producentů v audiovizi studii o možnostech a bariérách přeshraniční distribuce českého filmu

Studie je výstupem smluvního výzkumu mezi FF UK a APA a kromě hlavních autorů se na jejím vzniku podíleli i další výzkumní pracovníci týmu CIRG (Lucie Česálková, Ivan David, Jan Hanzlík, Veronika Lengálová, Raman Samusevich a Pavel Zahrádka).

Studie Jak česká audiovize (ne)cestuje za hranice shrnuje data o audiovizuálním exportu,
postřehy gatekeeperů a praktická doporučení, jak z Česka častěji dostat filmy a seriály k
zahraničním divákům. Kvantitativní část analýzy ukazuje, že český audiovizuální průmysl
dlouhodobě patří k „malým“ exportérům v rámci EU, ale od zemí z regionu střední a
východní Evropy (kromě Polska) se výrazněji neliší. V zahraniční kinodistribuci se
v posledních letech nejlépe prosazovaly dětské a artové animované filmy a mezinárodně
koprodukované biografie s relativně vysokými rozpočty, zvláště pokud se na nich podílela
mezinárodně známá jména. Experimentální část analýzy ale ukazuje neuspokojenou poptávku
na evropských i mimoevropských teritoriích po komerčnější žánrové produkci, včetně krimi a
komediálních či rodinných seriálů.

 

Studie se zaměřila především na to, jak českou audiovizi vnímají zahraniční gatekeepeři.
Zahraniční sales, distributoři a festivaloví kurátoři oceňují řemeslo, stabilní institucionální
prostředí a animaci, ale kritizují nedostatek odvážných vizí, „příliš lokální“ témata a absenci
rozpoznatelné značky současného českého filmu. V televizní distribuci rozhodují specifická
očekávání velkých sales a vysílatelů, pro které většina české produkce postrádá produkční
hodnoty a působí příliš lokálně.

 

Šance na úspěšné prodeje snižují také trendy po pandemii covid-19. Ve „středním segmentu“
klesly ceny licencí a MG, pozornost a výnosy se soustředí na menší skupinu autorských jmen
a hitů. Sales v případě obsahu z našeho regionu častěji volí all-rights dealy a rezignují na
prodej po jednotlivých teritoriích, streameři v CEE (opět kromě Polska) kupují téměř
výhradně lokálně, nikoli na export. Obsahově se prosazuje srozumitelná narace s jasným
prodejním „hookem“ a lehčí nálady; temná a depresivní témata fungují ještě hůře než před
pandemií.

 

Gatekeepeři doporučují začít s designem publika a zapojením zahraničních partnerů již ve
vývoji. Vývoj by se měl zaměřit na odvážnost a originalitu příběhu a vizuálního rukopisu
(arthouse), v komerčnější produkci na očekávání obchodních partnerů (vysílací okna,
cílovky). Konkrétně to znamená např. omezit „lokální“ period drama ve filmu a v TV tvorbě
posílit seriálové krimi/thrillery s mezinárodním production value, nebo naopak
nízkorozpočtovější, ale návratové formáty dle poptávky buyerů. Fond by se měl strategicky
zaměřit na podporu minoritních koprodukcí a producenti systematicky budovat svůj brand.
Studie, která vznikla ve spolupráci výzkumného týmu FFUK a APA, nabízí realistický pohled
na postavení české audiovize na evropském trhu a na její vnímání klíčovými gatekeepery. Z
rozhovorů s nimi vytěžuje doporučení pro zvýšení exportovatelnosti v jednotlivých fázích
vzniku a šíření díla.