Dopad epidemie nemoci covid-19 na distribuci, prezentaci a monetizaci kulturního obsahu

Zpráva se zabývá dopadem vládních protiepidemických opatření – přijatých v souvislosti s bojem proti epidemii koronaviru v době od 10. března 2020 do června 2021 – na fungování vybraných kulturních odvětví v České republice. Mezi nejvíce postižené sektory kulturních průmyslů patří hudební a divadelní odvětví, jejichž obchodní modely jsou založeny primárně na veřejném provozování hudebních a divadelních děl v rámci koncertních vystoupení či divadelních představení, ať již na vlastní scéně, při hostování, nebo na různých festivalech. K postiženým odvětvím patří rovněž filmový průmysl, který čelil nejen ztíženým podmínkám filmového natáčení, ale také nemožnosti šířit, propagovat a monetizovat filmový obsah prostřednictvím – pro část audiovizuální výroby primárního – distribučního kanálu, kterým jsou filmové festivaly, resp. veřejné projekce v kinech.

Soustředíme se tudíž na tři vybraná odvětví kulturních průmyslů (hudba, film a divadlo), přičemž zvláštní pozornost věnujeme digitální distribuci kulturního obsahu. Zajímá nás především zkušenost aktérů kulturního pole s dopadem protiepidemických opatření na jejich stávající distribuční strategie a obchodní modely, zkušenost s alternativními strategiemi distribuce kulturního obsahu prostřednictvím webcastingu, streamovacích služeb (tzv. služeb videa či hudby na vyžádání), nových technologií a netradičních způsobů kontaktu s publikem. Zpráva hledá odpověď rovněž na obecnější otázku, co epidemická krize odhalila o fungování zkoumaných kulturních odvětví a postavení jejich aktérů v České republice.

Ve výzkumné zprávě nejenže popisujeme zkušenosti postižených aktérů kulturních průmyslů, ale rovněž identifikujeme překážky a příležitosti, které stávající či nové způsoby digitální distribuce kulturního obsahu v době protiepidemických opatření přinášejí. Distribuce obsahu zahrnuje nejen sdělování obsahu veřejnosti, ale také způsob jeho prezentace, propagace a monetizace. V souladu s explorativní povahou kvalitativního výzkumu se proto soustředíme na identifikaci rozmanitých překážek a příležitostí, které mohou mít obchodní, infrastrukturní, kulturní, dovednostní, technologickou či právní povahu. Zvláštní pozornost je ve zprávě věnována právním aspektům digitální distribuce kulturního obsahu, protože kulturní statky jsou autorskými díly a k jejich rozmanitým způsobům šíření (užití) je třeba svolení majitelů práv. Zpráva je rovněž doplněna příklady dobré, špatné či nové distribuce kulturního obsahu. Tyto příklady ilustrují obecnější výzkumná zjištění.